Není chtíč jako chtíč
Kůže po kůži stéká
Horečný nával tě posedl
Porušuješ šesté přikázání
Nestydíš se za své tělo, za svou mysl
Jako proužky doteků
Rozprostři mi svůj klín,
dovol mi zakusit tvou beznaděj,
ještě jednou zakusit tvou bezmoc
Pro tebe je to totéž – pro mne ale ne

Chtěla ses vysmát Bohu do očí
Místo toho mi v hrobě zatančíš
Holý nesmysl, marný děj
Píšeš modlitby na kosti své

Chutě tak divoké
Neutuchající jako můj zármutek
Žádná smyslnost, ani tvá,
nikdy více mě nezklidní
Nerad ti poroučím, rád vykonám vůli svou
Žár pere do mých spánků
Není to třístá metafora
Vzdej to, zavři se mnou oči
Poslední kapka uhasí všechen tvůj chtíč
Osvobodí nenalezený rozum – snad pochopíš

Chtěla ses vysmát Bohu do očí
Místo toho mi v hrobě zatančíš
Holý nesmysl, marný děj
Píšeš modlitby na kosti své

« »