Ve svitu měsíce,
pod ranní aurou.
Stojí tam přízrak,
jdoucí za tebou.

Neboj se,
on není tím zlým.
Jdi blíž,
a zmizí tvůj splín.

Krása nebeská,
něžně tě objímá.
Krása ledová,
krutě ti nalhává.

Ponoř se do víru štěstěny,
nech se vést hlasem té ženy.
Co ti našeptává,
co tě ráda má…

…dáma,
štěstěna tvá…

« »