Prošel jsem tisíci doly, tisíci horami, tisíci úsvity,
abych nalezl zapomenutý poklad pomíjivosti
Přesvědčení zahořklého nenarozeného
nemění nic ve mně, nic v tobě
Konec začátku napoví tichu
kam má volat dál
Dál do údolí, kde jsem zanechal všech dobrých skutků,
kde jsem ztratil milované srdce

Pozůstatky oddané tváře
zanechávají zhrzená místa
Nadbytek emocí vysává
propast mého běsnícího vlka

Bez přetvářky se ti otevírám zcela dobrovolně
Nasloucháš mi v potemnělých časech
Mlčíš do prázdnoty zhrzené duše
Neutichá nic ve mně, nic v tobě
Začátek konce napoví tichu
kam má volat dál
Dál do údolí, kde jsem zanechal všech dobrých skutků,
kde jsem ztratil milovaná srdce

Slzy padají do nekonečné krutosti bytí
Rozbíhají se do dálky
Černé zrcadlo mění odraz umírajícího
Naříká spolu s ním

Nostalgie utěší vás
Mě utěší zvrácenost bolesti
Nepřemýšlejte nade mnou
Já jsem ten pohrdající novým dnem