Tag Archive: melancholie


Zárubně osvícené záseky
Stejné křížky vyrýváš do mračen
Smích graduje v aplaus
Krátké zalíbení přeroste,
odsune, obnoví nepoznaný klam
Přicházím tomu na chuť
Nabídla jsi mi pomoc
Nezáleží na konečném hrotu
Podala jsi mi ruku
Nezáleží na natržené sebekázni

Až svíčky dohoří
víčka budou cukat,
prsty budou hledat,
a rty budou kanout
Potom si budeme rovni
před Bohem, před Ďáblem,
před servanou domněnkou bezpečí

Vzkazy povolané křivdami
Stejné ústupky odnášíš do zpovědnice
Únava se skládá do blízkosti
Postradatelné zdání přeroste,
odsune, obnoví nechtěný žal
Přicházím tomu na chuť
Nabídla jsi mi půlnoc
Nezáleží na smírném předsudku
Podala jsi mi místo
Nezáleží na tekoucích úlomcích

Až svíčky dohoří
víčka budou cukat,
prsty budou hledat,
a rty budou kanout
Potom si budeme rovni
před Bohem, před Ďáblem,
před servanou domněnkou bezpečí

Melancholie

Bezprostřední blízkost
Odrazy vzpomínek na dně jezera
Snazší býti mrtvým než živým
Odveď mě daleko odsud
Dnes v noci mě navštíví
Musím být připraven

Za závojem noci skrývá se přede mnou
Pod přikrývkou snahy schoulená jako děcko
Vysnil jsem si jí, osvobodil jsem se
Odevzdaně pykám za fantazii
Bolest od vás není jako od ní
Ona ví, kde leží má mrtvola

U sklenky vína
potřísním ubrus krví nejbližších
Snazší je brát než dávat
Pozdě na vnitřní očistu
Špína na duši zasychá,
jako inkoust na pergamenu

Za závojem noci skrývá se přede mnou
Pod přikrývkou snahy schoulená jako děcko
Vysnil jsem si jí, osvobodil jsem se
Odevzdaně pykám za fantazii
Bolest od vás není jako od ní
Ona ví, kde leží má mrtvola

Vítr mě ovíjí,
dává mi prostor k textům zapomnění
Snazší přehlížet než naslouchat
Do doznívajícího šepotu zralého moře
vnesu zbývající rýmy nepochopené mysli
Nezbytná maličkost k soumraku léta