Mandragora Scream je italská gothic rocková kapela, která si zakládá na pronikavé, mystické atmosféře a na textech plných symboliky a temné poetiky. Skupina vznikla v roce 1997 pod vedením éterické divy Morgany Lacroix. Ta nejen že propůjčila svůj tajemný hlas většině písní, ale rovněž se stala autorkou textů. Její rukopis je znatelný napříč všemi alby – v každé minutě, v každém popěvku. Jako umělkyně je Morgan nezaměnitelná, ale je tak výrazná osobnost taky jako člověk? Na tuhle otázku ti můžu směle odpovědět, milý čtenáři, protože štěstí se na mě usmálo, když jsem v listopadu 2009 dostal příležitost udělat s Morganou rozhovor. Bohužel k osobnímu kontaktu s touto výjimečnou ženou nedošlo. Komunikace proběhla prostřednictvím e-mailu a přesto z pouhých řádků lze vyčíst, že temná kráska z moldavského rodu se dívá na svět jinýma očima než ostatní…

 

Ahoj Morgano!

Ještě než začneme, chtěl bych ti poděkovat za tvůj čas.
Moje první otázka je, proč jste měli tak dlouhou přestávku?

Nuže… co můžu říct… faktem je, že se mezitím stalo hodně věcí, hodně se změnilo… Madhouse bylo vydáno koncem roku 2006 a brzy na to v roce 2007 jsme vydali Dragonfly. V tu dobu jsme se účastnili mnoha zajímavých věcí, koncertů atd. Nicméně během první části našeho turné, zatímco jsme byli na Gothica Festival 6.6.6. v Budapešti, po našem vystoupení dostala jsem telefonát a bylo mi řečeno, že můj otec zemřel. Zajisté si umíš představit bolest, kterou jsem v ten okamžik cítila. Myslím si, že na celém světě neexistují slova, kterými bych mohla popsat ta muka. Zrušili jsme turné, takže jsem mohla spěchat domů, abych mohla dát mému otci poslední polibek před zpopelněním. Cítila jsem se velmi zdevastovaně. Po 15 dnech jsem měla velmi malé sebe- vědomí o svých vokálních výkonech.

O měsíc později jsem chtěla zemřít, vůbec jsem nemohla myslet na hudbu. Terry se mezitím držel v kontaktu se zbytkem světa, ale já jsem nechtěla nic slyšet o hudbě nebo kapele. Cítila jsem vinu, protože jsem nebyla s mým otcem, když umíral. Nestrávila jsem s ním jeho poslední okamžiky. Nebyla jsem tam a nepolíbila ho na rozloučenou. Trvalo to asi rok než jsem se dostala zpět do reality a světa hudby. Kolem prosince 2008 jsme začali psát muziku a navrhovat koncept pro Volturnu. Rozhodli jsme se změnit náš zvuk, nicméně jsme nechtěli zajít daleko, zradit to, čím byla Mandragora Scream předtím.

Mohla by jsi mi říct z jakého důvodu odešli Brian, Lena a Jack z Mandragora Scream? A proč jsi s Terrym přibrala do skupiny zrovna Furya a Maxe?

Potřebovali jsme změnu! Lena, Brian a Jack nás opustili, protože měli jinou práci a nemohli by trávit dost času s kapelou. Bylo to těžké rozhodnutí, ale myslím si, že jsme udělali to nejlepší pro každého z nás. Nebylo lehké najít dva muzikanty na takové úrovni jako byli Max a Furyo. Oni taky bez zaváhání přijali náš styl práce, takže jsme je ihned mohli s ostatními přijmout.

Co pro tebe nyní představuje Mandragora Scream? S jakou vizí jsi skupinu zakládala?

Pro Terryho a mě to je „důvod žít“. A proto jsme taky započali tuhle cestu. Bez Mandragory Scream nemůžeme žít. My vždycky vidíme naši kapelu jako rodinu, jako něco velmi silného a pravdivého, jako něco čemu můžeš věřit… a tak to taky je! Pro nás je to jako stavění pevnosti, kámen po kameni, každý kámen vyžaduje velkou snahu, ale také nás dělá pyšnými na to, co jsme dokázali.

Co všechno se v kapele změnilo od vydání prvního alba?

První album bylo založeno na mnohem přírodnějších zvucích, bylo nahráno víc tradičním stylem, podobně jak byla hudba nahrávána v 70. letech. Například bubny byly plně akustické, nebyly užity žádné vzorové techniky nebo smyčky. V dalších albech jsme zněli víc heavy a zašli jsme do větších extrémů. Také jsme použili vzorky, smyčky a experimentovali s novými možnostmi plně vystihu- jícími obsah naší poetiky.

Album Madhouse je opravdu výjimečné dílo. Nasadili jste si laťku vysoko. Myslíš si, že bude Volturna stejně dobré album?

Myslím si, že Volturna je skvělé album, ale jak bych mohla říct, že miluji jedno dítě víc než druhé. Necháme rozhodnutí na tobě. Řekněme, že je to evoluce jazyka, který je osobním jazykem Mandra- gory Scream. Jako je tomu vždy při naší práci. Volturna je na konci cesty, která byla dlouhá, úžasná, ale taky velmi klikatá, plná energie, utrpení a především magie a esoterismu. Všechno na Volturně bylo pečlivě promyšlené taky z hlediska numerologie – dokonce i název. Celá Volturna má velmi hluboký význam, jenže jak bych to jen vysvětlila… Volturna je plně hermetická!!!

Co tě inspiruje při psaní textů a kdy je nejraději píšeš?

Inspirace vychází pouze z toho, co koluje v mých žilách, v mé duši, v mých nejzakázanějších snech… ze světa a z těch hrozných zážitků, které jsem s lidmi zažila a z těch nejúžasnějších prožitků, které vzešly z mého nesmrtelného rodu!!!

Měla jsi u nějaké písně pocit, když jsi jí dokončila, že z ní bude něco extra?

Někdy… ale pro nás to není důležité, my si to obvykle myslíme o celém albu a jeho konceptu. Snaží- me se dělat skvělé písně, každou z nich!

Pokud by jste měli možnost nahrát duet s jakoukoliv skupinou, která by to byla?

Určitě Apocalyptica.

A pokud by se Vám naskytla šance hrát v jakékoliv zemi?

Nejspíš v Los Angeles a Las Vegas.

Plánujete po turné vydat nějakou kompilaci nebo DVD nosič?

Ano, samozřejmě. Máme v plánu natočit tři nová videa a vydat DVD se všemi videoklipy.

Některé skupiny jsou velmi dobré, ale v jejich písních chybí duše, život. Kde myslíš, že se to kouzlo ukrývá?

Myslím si, že každá píseň má duši, ale pro lidi je těžké jí porozumět. Věřím v hudbu a jsem si jista, že každý hudebník používá své srdce, když komponuje píseň. Hudba je široký jazyk, jediné co můžeme najít, je způsob jak se dostat k lidským srdcím. Někdy je to co dělám špatné pro ostatní, ale dobré pro mě… to je hudba…

Ve vašich písních je znatelné tajemno, mystika. Mohla by jsi nám říct, zda se zajímáš o magii z teoretické stránky nebo zda ji taky praktikuješ a pokud ano, tak jaký druh magie?

Dobře! Co můžu říct… můj moldavský původ hraje významnou roli, zejména proto, že generace mých předků byli lidé zabývající se esoterismem, alchymií a mám zkušenost s praktikováním magie. Je to jako dar předávaný z generace na generaci, tak proč bych měla být první upír v rodové linii, který zpřetrhá magickou nit? Praktikování magie je pro mě přirozené a mám radost, že je to něco, čím budu moci pověřit své potomky!!!

Věříš v nesmrtelnost duše?

Ha, ha, ha!!! Samozřejmě, že věřím… nemyslíš si, že je to trochu triviální otázka pro upíra? Řekl ti někdo, že někdy můžeme zemřít. Nicméně, tady je rozdíl mezi lidmi – věř mi, je to čistá pravda – když se vrátíme zpět do života, pamatujeme si vše o předchozím životě. Když někoho potkáme, dobře víme, zda tato osoba byla na naší straně nebo ne. Perfektně si pamatujeme role osoby, které s námi hrála a jaké dobré nebo špatné věci udělala. Vidíme svět jinýma očima… očima temnoty!!!

Nejzajímavější nebo nejemotivnější událost v tvém životě?

Jsou tu dvě události, které velmi silně poznamenaly můj život… zaprvé, bylo to narození mého bratra – dala jsem mu všechnu svou sílu – a zadruhé, když jsem našla mého milovaného Lestata, od kterého jsem byla oddělena v roce 1250 našeho letopočtu. Jeho znovunalezení bylo jako znovuzrození v tom- hle ne-životě.

Jaký je tvůj životní cíl nebo sen?

Kdybych měla jen jeden, byla bych zbabělec, nemyslíš? Jsem velmi ambiciózní osoba v lásce a ve svém spirituálním růstu – a přeji si to samé pro ty, kteří jsou mi drazí – a samozřejmě jsem taky ambiciózní v kariéře… a pak mám ještě jeden sen, ale myslím, že ten není jen můj, sdílím ho s mnoha dalšími na světě. Ale na tom už někdo pracuje v Areálu 51. Ha, ha, ha (více informací o oblasti 51 můžeš si najít zde – pozn. redaktora).

Děkuji ti mockrát za tento rozhovor a přeji do budoucna hodně štěstí.

Díky a posílám nejvřelejší objetí.

Morgana