Tag Archive: následky


Melancholie

Bezprostřední blízkost
Odrazy vzpomínek na dně jezera
Snazší býti mrtvým než živým
Odveď mě daleko odsud
Dnes v noci mě navštíví
Musím být připraven

Za závojem noci skrývá se přede mnou
Pod přikrývkou snahy schoulená jako děcko
Vysnil jsem si jí, osvobodil jsem se
Odevzdaně pykám za fantazii
Bolest od vás není jako od ní
Ona ví, kde leží má mrtvola

U sklenky vína
potřísním ubrus krví nejbližších
Snazší je brát než dávat
Pozdě na vnitřní očistu
Špína na duši zasychá,
jako inkoust na pergamenu

Za závojem noci skrývá se přede mnou
Pod přikrývkou snahy schoulená jako děcko
Vysnil jsem si jí, osvobodil jsem se
Odevzdaně pykám za fantazii
Bolest od vás není jako od ní
Ona ví, kde leží má mrtvola

Vítr mě ovíjí,
dává mi prostor k textům zapomnění
Snazší přehlížet než naslouchat
Do doznívajícího šepotu zralého moře
vnesu zbývající rýmy nepochopené mysli
Nezbytná maličkost k soumraku léta

Sníh-zabiják

Tlučeš pěstí na dveře
Voláš nekončící S.O.S.
Kdo ti otevře?
Kdo tě zachrání?

Přízraky nevylézají na sluneční světlo
Ochutnala jsi rozkoš smrtící extáze
Zapomněla si na to, kdo jsi
Kopala si do všech kolem sebe,
tak nečekej milosrdenství

Za milence sis vybrala smrt
Bílý sníh zabíjející zoufalé mladé
To tě vždycky přitahovalo
Vysmívala ses slabým,
tak nebuď šokovaná svou bezmocí

Žiješ jako krysa v podsvětí
Bledost je blízká tvému milovanému
Ještě jednou zakusíš bílý sníh
a nebude možnosti návratu,
žádné nápravy prohřešků

Pohřbila si sama sebe
Pamatuješ si to těžko
Nebyla jsi při smyslech
když si křičela,
když si plakala,
když si posílala
své blízké na onen svět

Tlučeš pěstí na dveře
Voláš nekončící S.O.S.
Kdo ti otevře?
Kdo tě zachrání?

Nikdo – je tu jen on,
milenec, který prahne po tvém polibku
Podívej se naposledy k nebi, začíná sněžit
Není to tvůj sníh-zabiják
Tohle je dar na rozloučenou od těch,
které si zavrhla

Tlučeš pěstí na dveře
Voláš nekončící S.O.S.
Kdo ti otevře?
Kdo tě zachrání?

…nikdo…