Tag Archive: nejistota


Velké břemeno v rukou hříšníka
Oči zaléhají pod strništěm otázek
Vkus výběru byl svěřen cizinci
On věřil v tvoji podstatu
a vložil do mě odkaz ztrát

Vyleč mě!
Strach mi nedovoluje usnout
Vyleč mě v eskapádě smrti
Vyprosti mě!

Podruhé započatá prosba
Volání z tunelu zesnulých
Jejich vůle se ve mně probouzí
Skutky se mění v dech
Sčítám dny od prvního selhání
Nerad kráčím v nesplněných cílech,
ve šlépějích hrozného osudu

Vyleč mě!
Strach mi nedovoluje usnout
Vyleč mě v eskapádě smrti
Vyprosti mě
Tak mě vyprosti!

Kvůli volbě,
zodpovědnému nutkání
a intuitivní náklonnosti
Vzdávám se tím původního života
pro počátek skrytých skutků

Shromažďuješ, ani nevíš proč
Vyrážíš sám sobě dech
Zarážíš kůl skrz přikrývku výčitek
Nad hlavou poletujou hvězdy stromů
Pozvedni dlaně k nekončícímu plátnu
Rozežeň stránky ke stranám
Pozměň vyslovené
Všechny sny nejsou fantazie a vzduch,
pokud věříš v opak, v soulad pramenů

Pohnul prsty, jen co spatřil chůzi slepoty
Pohnul koutky, jen co spatřil neměnný směr
Provedl tě po své visuté hrazdě
(stálé, neprůhledné, zastaralé)
Tam jsi spatřil toho pravého původce
(stálého, neprůhledného, zastaralého)
Oslovil tě a opustil zmatek náměsíčníka

Navlékáváš si s radostí zármutek
Zavádíš nové přetvářky
Lámeš hole nad nepoznanými tvářemi
Ve skrytu ostnů sbíráš úlomky letu
Odežeň zbývající bestie od rozumu
Prosvitni skrz mlhu samolží
Proměň nemožné
Všechny touhy nejsou hříšné a chabé,
pokud věříš v opak, v soulad ostrovů

Pohnul prsty, jen co spatřil chůzi slepoty
Pohnul koutky, jen co spatřil neměnný směr
Provedl tě po své visuté hrazdě
(stálé, neprůhledné, zastaralé)
Tam jsi spatřil toho pravého průvodce
(stálého, neprůhledného, zastaralého)
Oslovil tě a opustil zmatek náměsíčníka