Tag Archive: pochopení


Promlouvá ke mně,
snaží se podmanit,
vymanit z objetí
decentní úzkosti
Není schopna závisti
Osamoceně krouží
nad polem dávných strašáků
Nahlíží a předčítá
naše svobodné listy
Tam jsme zanechali vše potřebné
pro nepotřebné jistoty
A přesto vina není a nikdy nebyla
Prý…
A přesto bolest nepřichází
Prý…

Společně jsme slyšeli něhu zpívat
Zavdali si málo příčin, více vína
Neohlíželi se, nepřeli
Úsměvy probouzeli, věštili z tmy
Nesobecky jako pokaždé
Utvrzeni v pravdě živoucí
Přísahali jsme, přísahali
ke cti, k ideálům, za sny, z vděku
A přesto zapomněli

Vplouvá do mne,
odhodlaná jednat,
vyjednat mír i svár
na pomezí smyslů
Nevzdává se náznaků
Soucitně bdí, čeká
na nejkratší záblesk okamžiků
Naslouchá a sdílí
naše neměnná jména
V nich se objevil nesmysl slov
pro hrdinský smysl
A přesto odvaha není a nikdy nebyla
Prý…
A přesto pochopení nepřichází
Prý…
A přesto jsme každý sám
Prý…

Společně jsme slyšeli něhu zpívat
Zavdali si málo příčin, více vína
Neohlíželi se, nepřeli
Jen v bezedné báni usnuli…

Střely mířící výš
poklesly k patám
Přímá cesta k boji
nebyla dříve opěvována
Holé ruce stírají
staré, ochrnuté jizvy,
klepají se pod ostružím
Tam právě zazněl kov
pohřbívající minulost
Vrstvy davu se prolínají,
usedají na dno kaluže
Soudí se pro odpuštění
Nevidí smíření
samolibě bázlivého zkratu

Nejsou rozdíly,
my i oni – stejné maso
Nejsou rozdíly,
my i oni – stejná faleš
Nejsou rozdíly,
rub i líc tvoří jeden svět
Dusí slepou spravedlnost
v iniciálech propleteného znaku

Vykroč pravou nohou,
levá se zaryvá do lomozu
Hlasitější otřesy mrtvosti
nevkročily do mysli bezokého
Čím dál tím méně parazitů
se schovává v ústraní
Potřebné podrobnosti plánu
byly smazány pro zachování rizika
Vše postrádá logiku
Úskočná nejistota nabila
do rezerv polibku špetku jedu
To postačí pro pochopení
Únava se dostaví po spádu
nemyslitelné jednotnosti

Nejsou rozdíly,
my i oni – stejné maso
Nejsou rozdíly,
my i oni – stejná faleš
Nejsou rozdíly,
rub i líc tvoří jeden svět
Dusí slepou spravedlnost
v iniciálech propleteného znaku

Mystifikace pudu

Není chtíč jako chtíč
Kůže po kůži stéká
Horečný nával tě posedl
Porušuješ šesté přikázání
Nestydíš se za své tělo, za svou mysl
Jako proužky doteků
Rozprostři mi svůj klín,
dovol mi zakusit tvou beznaděj,
ještě jednou zakusit tvou bezmoc
Pro tebe je to totéž – pro mne ale ne

Chtěla ses vysmát Bohu do očí
Místo toho mi v hrobě zatančíš
Holý nesmysl, marný děj
Píšeš modlitby na kosti své

Chutě tak divoké
Neutuchající jako můj zármutek
Žádná smyslnost, ani tvá,
nikdy více mě nezklidní
Nerad ti poroučím, rád vykonám vůli svou
Žár pere do mých spánků
Není to třístá metafora
Vzdej to, zavři se mnou oči
Poslední kapka uhasí všechen tvůj chtíč
Osvobodí nenalezený rozum – snad pochopíš

Chtěla ses vysmát Bohu do očí
Místo toho mi v hrobě zatančíš
Holý nesmysl, marný děj
Píšeš modlitby na kosti své