Tag Archive: rozklad


Promrhaný nadějný den,
uchýlil se ke skrýši,
nevěřícně prošel podchodem,
spatřil podzemní říši.

Stopy neviděné mlhy,
dovedly jej ke konci,
v metru světla pohasly,
v očích šlapky, blbci.

Stvůra podsvětí hoduje si,
jen prázdno tu vládne,
přijíždí souprava, zastavuje,
zašlé rdoušení padne.

Dveře se otevírají, zavírají,
uvnitř soupravy nic a nic,
opět se dává do pohybu,
naposledy jako smrti panic.

Zaměstnanec schlíple končí,
vysátý až do morku,
prochází, kontroluje po šichtě,
zametá si na dvorku.

Nikde není živá noha,
znuděně jde dál a dál,
nesmysl to pro něj je,
radši by doma na ex sál.

Metro se žene kupředu,
skrývá ve svých útrobách
chlápka, jenž spí tvrdě,
zmohly ho lži o zradách.

Ruka podpírá hlavu
skrytou pod kapucí,
v sedě, ve stoje,
těžko to hned říci.

Muž neváhá, cizince osloví,
zavolá, postrčí nakysle,
žádná reakce, žádná změna,
chtělo by to domyslet.

Příliš nebojácný, pošetilý se zdá,
šťouchá do něj, huláká,
chce ho probrat k životu,
nač tedy zle nadává?

Stačí se podívat blíž,
jen o kousek nepatrný,
uvidí brzy pravdu holou,
střípek, obraz vzdálený.

Ten cestující nespí náhodou,
kdosi ho sem posadil,
nevěděl o tom, nemohl,
odešel dříve, než dorazil.

Zaměstnanec plní povinnosti své,
řádně, ukázněně strhává kapuci,
chtěl to mít, má to mít,
křik jeho sklízí němou ovaci.

Rudá, rudá, rudá barva,
v hrudi, ve tváři, v rozkroku,
někdo pohostil nenávist,
vzata byla msta od půlroku.

Uvnitř dutý, bez kostí málem,
zkrásněný loupeží masa,
dřímá si v náručí masakru,
křivda, ta děvka, tu chodí bosa.

Není na obtíž, jak by mohl,
jízdenku dřímá v ruce,
poctivě snáší příkoří,
sám běsní, vzlyká prudce.

Jediný černý pasažér
se baví mezi muži,
sedí v klíně mrtvoly,
ach ne! Kdo to mohl tušit?

Puls

Pokořil jsi danou hranici
Přínos pozvedá dýku
Nedbáš na příkazy
Bezhlavě kolem sebe sekáš
pod reflexem spoutání
Umírněný duch tě rozežral

Hodiny se otáčí pozpátku
Gradace zběhlých poslů
Žíla na spánku chce utéct
V hlavě není dost pokojů
pro navrátivší černolesk
Zatoulané zvyky tě obešly

Puls, puls – Puls, puls
Ten ti sčítá viděná „kdyby“
Puls, puls – Puls, puls
Připomíná ti její blízkost
Puls, puls – Puls, puls
Chop se své role
Nauč se být chladný

Obměna výhružek nezabírá
Brzy se zmocní žezla
Pramen života zaplaví úrodu
Nenarozené světlušky zmizí
ve vykradačově křivé čelisti
Odcizené vědomí tě propustilo

Vzdal ses poct právě včas
Kóma úlomků nezabírá
Zaprodané kousky se znovu slepí
Dáš na odiv repliku popsaného listu
s vědomím závěrečného úkroku?
Poddáš se blízké volbě?

Puls, puls – Puls, puls
Ten ti sčítá viděná „kdyby“
Puls, puls – Puls, puls
Sčítá zamítnutá „kéž by“
Puls, puls – Puls, puls
Připomíná ti její blízkost
Puls, puls – Puls, puls
Chop se své role
Nauč se být chladný
Zabij smrt!

Velká arkána

Vyber si svou osudovou kartu

V zádech orkán
Pomíjivé svědomí
nenalezeno pro namyšlenou pýchu
Hedvábný hřích zahalen do sametu
To jsi ty
Nadešel den zúčtování
Sejmi kartu
Vyčtu z ní co tě čeká a nemine
Řeknu ti vše…

…od zrození princovy kolébky
až do rozkladu starcovy rakve
Osud vybírá svou daň
Máš na zaplacení převozníka?
Nářky, sebelítost tě před ní nezachrání
Jediná, nestálá šance
Nahlédni do tajů Velké arkány

V mlze tápeš
Pomalu blouzníš
Na odiv dáváš jen jednu tvář
Nevíš, kde je tvé místo
To jsi ty
Nadešel den zúčtování
Sejmi kartu
Vyčtu z ní co tě čeká a nemine
Řeknu ti vše…

…od zrození princovy kolébky
až do rozkladu starcovy rakve
Osud vybírá svou daň
Máš na zaplacení převozníka?
Nářky, sebelítost tě před ní nezachrání
Jediná, nestálá šance
Nahlédni do tajů Velké arkány