Tag Archive: smíření


Zůstaň se mnou ve smrti
Zůstaň a nespěchej

Umlčené pohledy
se prohlubují více
Dětská hra zaostává
za pointou zápletky
S kohoutím kokrháním
nás slunce rozesmutní, rozdělí
Sako a kravata ticha
spoutají tě mocněji než ocel
Spořádaný stesk zahanbí tě
nad místem odpočinku
Bez tužeb není nic jisté

Zůstaň se mnou ve smrti
Zůstaň a nespěchej
Klekání mě volá zpět
Teď a nikdy jindy
Šance se snaží uletět
Chyť ji dříve než stíny

Varování na dobrou noc
Uspal si mne na stráni
Tam nejsou živé louky,
žádný vzdech všímavé
Za úplatu se rodí paradoxy,
zkrácené verze napodobenin, žalmů
Okraje soucitu se ztenčují
se zájmem vypočítaného boje
Chvála není podporovaná
za krasojízdu usmrceného dne
Neuslyšíš mou skrytou myšlenku

Zůstaň se mnou ve smrti
Zůstaň a nespěchej
Klekání mě volá zpět
Teď a nikdy jindy
Šance se snaží uletět
Chyť ji dříve než stíny

Nemo

Procitám bez citu,
unáším se tmou.
Jsem i nejsem tu,
ztrácím duši svou.

V žilách plyne žal,
bezmoc tíží mysl.
Neuzřím co jsem znal,
světlo postrádá smysl.

Katedrála noci,
uzavírá víčka.
Sním o pomoci,
zesnulého sýčka.

Dlaň cítí nemožné,
vzpírá se snům.
Nezažiji překrásné,
nepodlehnu dnům.

Vidím tě jasně,
úsměvy září láskou.
Uzavírám se krásně,
před vizí falešnou.

Vytesám poslední slova,
epitaf příliš krátký byl.
Požehnán zatracením znova,
utonu tam, kde jsem žil.

Nelituj mne,
to můj osud jest.
Proklej mne,
dokud žiji dnes.

Břímě osudu není zlé,
netajím se smutkem jen.
Utichají povzdechy mé,
končí jeden velký sen.

Bez naděje namyšlené,
bez falše zadumané.
Nenaříkám, nepřemýšlím.
jdu dál tam, kam srdce sní.

Neříkej mi skryté pravdy,
nevykládej něžné hany.
Není cesty zpět,
jen kupředu, přímo hleď.

Hleď do zkázy naší,
hleď zpříma, bez váhání.
Neklopýtej, není čas,
musíme jít, dokud není mráz.

Slyš chorál v dáli temné,
v nebesích není zvon,
Nikdo, ani Bůh sám,
nezastaví krutý soud.

Dech pomalu dochází,
andělé už netruchlí.
Odcházíme, lásko má,
tam za černou oponu,
tam do náruče démonů…