Tag Archive: sobeckost


Světla záře spolčila se,
odhalila nový svět,
toužili jsme tolik pět,
až opomněli zhroutit se.

Ve šlápotách průkopníků,
poprvé strach, podruhé zlost,
zavítal k nám snědý host,
zavdal příčin, málo díků

Ve zkratce divné,
chtíc polibek tvůj,
hořce plakal, klidné
stuhy plály – stůj!

Nevidíš snad oči jeho,
nestojíš o pravdu ryzí?
Možná by to léčku chtělo,
přitul se k němu, byť je cizí.

Oviň, stáhni ke své smyčce,
jen krůčků pár postačí,
nevzlétne již k rodné smečce,
na zemi si vystačí.

Bude muset, co víc chtít,
lstivější jsme než ďábel,
Bude muset otročit
pod iluzí jménem Ábel.

Nedbej na prosby,
sleduj krásu utrpení,
Modlí se, nač by
výš létal do kuropění.

Nečekal zradu,
důvěřoval lidské duši,
volá, prosí o radu,
polyká naráz ránu, kuši

Pod skleněnou klenbou
sám, samotinký posel,
unaven trýzní, hanbou,
leží tiše, jakoby pošel.

Sníh nepostačí více,
zanechal v sobě chlad,
ztěžkly mu obě plíce,
může anděl umírat?

Otázka vyřčena jest,
pochybnost bere za své,
pookřála němá čest,
povolily prsty tvé.

Koule zavržení ztrácí se,
padá, padá až ke dnu dolů,
střepy vábí rysy atolů
a nářek volný krátí se.

Ač nechtěně či chtěně spíš
propustka k nebi byla dána,
volba prvého vybrána,
odlétá k Pánu, stále sníš?

Šlápoty, odnesené zárodkem větru,
zachytili neviděné sevření
Zprávy srdečního tepu
neochromili tě takovou naléhavostí
jako při přijímání
Místo k odpočinku
mizí s odejmutou krůpějí
Nezbude tu jediný slib
Okolí se zahalí do hávu

Vrať mi hořkost snů,
zlomyslnou náruč strachu
Pramen překypující životem
je ponechán bez povšimnutí
Dálka mezi břehy pomíjí
Tam jsem nalezl tebe

Rozmary, zachráněné nadbytkem obětí,
polámaly svěřené pouto
Mezery doznívající spásy
přivodily ti dotek pokulhávající jistoty
snad tisíckrát více
Neuleháš poklidně
do zátylku zotaveného přání
Vnitřní hlas útlocitně našeptává
Věže se vznáší k nočním hradbám

Vrať mi hořkost snů,
zlomyslnou náruč strachu
Pramen překypující životem
je ponechán bez povšimnutí
Dálka mezi břehy pomíjí
Tam jsem nalezl tebe

Nemohu jinak
Odpusť mi,
pokud sníš,
pokud věříš…