Tag Archive: víra


Je postavena legenda
na pravdě nebo lži?
Není to důležité,
když člověk je člověkem
a oči odhodlaně hoří
pro své přesvědčení

Skutečné utrpení
cítí Boží krev
Neopouští jej
v hodině smrti

Je všude kolem mě
jako nářky věřících
Dostává se mi za nehty
Nemůžu se toho zbavit
Noří celé mé tělo
do první a poslední agónie

Skutečné utrpení
cítí Boží krev
Neopouští jej
v hodině smrti
Bezděky vidím rudě
naději století
umírat na oltáři strachu

Zrak se náhle propadá
Sluch napjatě slábne
To zlomená duše
polyká slanost bolesti,
odmítá krutou hru
z ďáblovy dílny

Nositel světla
pohlcen temnotou
Kříž na bedrech
Před sebou konec
odlehčený matčinou slzou,
vzpomínkami na lepší časy

Skutečné utrpení
cítí Boží krev
Neopouští jej
v hodině smrti
Bezděky vidím rudě
naději století…

Strom života

Poslední muž odešel,
nezanechal slov jediných,
pohroužen do vlastní tmy,
posedlý strachem v nadějích.

Posvátná hrůza dělí
skryté vzkazy minulosti,
kde pouto v rouše bílém,
vyzdvihá osudové ctnosti.

Strom života na blízku jest,
vidina smrti nezastaví, neodradí,
vyzdvihneš nad hlavu sílu,
dar druhé šance nezatratí, neomladí.

,,Zůstaň se mnou“,
slova tišší než zátiší lóže,
vstřícné otisky nestálých chvil
to se nezopakuje nikdy, Bože.

Smrt je nemoc krutá,
v očích zoufalého soka,
marně se střídá srdce a chlad,
propuká v změť zvysoka

Xibalba jedině tam ožívá,
přenáší duše jak svitu jas,
zvučným pohledem útěchu zveš,
ty, co jej spatříš v proudu krás.

První sníh tohoto léta,
tebe sprostil tíhy selhání,
netušíš, přesto dýcháš,
zbytečné lži jen haní.

Dokonči to,
poslední kapitola choulí se nahá,
jediné přání za života,
usměrní ztrátu v hledání blaha.

Smrt je cesta k bázni,
v míru se Eden ukrývá,
jako mýtus opředený tichem,
v tobě se zeleň zarývá.

Úleky splývají uvnitř,
Nesmrtelnost co tu pryští,
okusil si mléko Evy,
nezdolný krok to příští.

,,Společně budeme žít navždy“,
není to vítaný sebeklam
sčítám životy, pojídám víru, nás
tobě znovu podléhám

Rozsáhlý epos,
celý od základů předělán
pro nedočkavost evoluce
Vše hřejivé zaostává,
stává se nedokonalým
Není spojitosti mezi tak rozdílnými světy
Zůstat neosvícen – to jest nesmlouvavost Vyšší moci

Zlo s křídly
Nazvali jsme je anděly
Zlo s půvaby
Nazvali jsme je pokušitelkami
Privilégium nám nepatřící,
přivlastňujeme si pro ukojení moci chtíče
Hra na Všemohoucího nemá jiný konec ani začátek
Všichni osvícení bůžci budou se topit v odcizeném zlatě
Nostradamovo ultimátum, zhouba všech klamů

Čerstvá pečeť
usedavě pláče pro souhlas
Nadutost schvaluje krvavé lázně
krášlící těla sukub a inkub
To oni přejí všem smrtelníkům vždy a pokaždé,
pouze a jen ty nejvřelejší hříchy
Znajíc přítulnost červů – tušíc přítomnost jejich dnes v noci

Zlo s křídly
Nazvali jsme je anděly
Zlo s půvaby
Nazvali jsme je pokušitelkami
Privilégium nám nepatřící,
přivlastňujeme si pro ukojení moci chtíče
Hra na Všemohoucího nemá jiný konec ani začátek
Všichni osvícení bůžci budou se topit v odcizeném zlatě
Nostradamovo ultimátum, zhouba všech klamů

Nezastávej se jich,
snaží se umlčet velekrutou pravdu
Kazatelova řeč je prohnilá
Každičká hláska z jeho úst páchne staletou hnilobou
Nemusíš usilovat o jejich zkázu
Až slunce pohasne, tma nám ukáže jejich zbabělost

Epilog eposu
pročítán tolika generacemi
do dnešního rána nepochopen
Snadné najít skrytý význam
Těžké rozlišit fikci od poselství
Prazvláštní pocit znát holou pravdu
Co vlastně je pravda bez lži – jen neznámá písmena

Zrádce je zlem ve vašich očích
V těch mých je zlomeným člověkem
Mistr nikdy není bez viny,
nese výčitky svých žáků posmrtně
Jeho mysl tíží znalost věcí, neznalost duše
Prozíravost je pro něj umlčena v tichu nebes

Tam vše začalo pádem a vše pádem skončí
Obrácený tok věcí převrátí vaši víru na mou
a mě na vaši hluchotu – tak se věcí mají, žel satanův
Slyším ten nářek poslední dobou příliš často
Nedá se mu uniknout,
bolesti se nedá uniknout

Zlo s křídly
Nazvali jsme je anděly
Zlo s půvaby
Nazvali jsme je pokušitelkami
Privilégium nám nepatřící,
přivlastňujeme si pro ukojení moci chtíče
Hra na Všemohoucího nemá jiný konec ani začátek
Všichni osvícení bůžci se budou topit v odcizeném zlatě
Nostradamovo ultimátum, zhouba všech klamů