Můj drahý čtenáři,

ocitli jsme se v roce 2016 a nutno podotknout, že nám tenhle rok vskutku začal v nadějném duchu. Konečně jsem začal docházet na terapie k mojí nové psycholožce. Nevím ještě kdy přesně, ale měl bych pod jejím dohledem podstoupit hlubinnou regresní terapii. Zatím to bylo jen takové oťukávání. Vytáhla si ze mě všechny potřebné informace, otevřela staré rány a nechala mě chvíli „krvácet.“ Musím uznat, že má tahle terapeutka skutečnou kuráž. Vůbec se nebojí, umí být docela dost dravá a ofen- zivní (samozřejmě v dobrém slova smyslu!). Dokonce i ráda experimentuje, což jsem vážně nečekal, když mě přímo konfrontovala s mojí vlastní Smrtí. To byla vážně síla! Možná by nebylo od cesty, kdybych Osobní zápisky přejmenoval na Bláznovy zápisky  😀

Ale nemusíš se ničeho bát 🙂 Všechno se pomalu, ale jistě obrací k lepšímu. Paní doktorka se se mnou dokonce domluvila, že zkusíme vysadit antidepresiva, jaký to bude mít vliv. Prý věří, že bych dokázal fungovat i bez prášků. A už to vlastně budou pomalu dva týdny, co je neberu a zatím je to bez větších výkyvů, což je super 🙂 Podobně osvěžující zprávy ti můžu přinést i z jiné poličky mého života. Dávám dohromady další literární projekt. Tenhle ale bude podstatně náročnější, než jsem si původně myslel. Rozhodně se toho ale nehodlám zaleknout a zase to vzdát. Ani náhodou! Mám v plánu jej naplno rozjet a dokončit ho. Víc než komukoliv jinému to dlužím hlavně sám sobě.

Chtěl bych se aspoň na chvilku vrátit do dětství a znovu pocítit tu kouzelnou atmosféru, která byla pro tenhle typ příběhů tolik typická. Víc ti zatím nemůžu prozradit, milý čtenáři. Bojím se, aby po tomhle velice atraktivním nápadu neskočila případná konkurence. Můžu tě ovšem předem ujistit, jakožto již bezpočtukrát 😀 , že jestli to vyjde a ta knížka si najde bohaté čtenářské podhoubí, možná se pak pokusím o jednu takovou šílenost 😉 Ale víc si opravdu netroufám prozradit. Nejenom kvůli kon- kurenci, ale taky abych to nešťastně nezakřikl a pak nebylo z toho nic. To bych vážně nerad…

Kromě toho koketuju s myšlenkou, že bych se zúčastnil nějaké literární soutěže. Já vím, že tohle už tady párkrát bylo 😀 A vždycky z toho sešlo. I tohle si velmi dobře pamatuju, avšak přesto mě to láká. Chtěl bych se víc zapojit do literární komunity, stát se součástí něčeho, co někam směřuje a má to svůj smysl. Nerad bych zůstal vlkem samotářem až do skonání. Ta představa je sice romantická a plná snových idejí, ale když se jí potom člověk podívá víc pod kůži, zjistí, že nenese v sobě takové dobro, jaké by se dalo očekávat. A já bych velice nerad zůstal osamělý vně i uvnitř světa snového chlapce. Na to je život příliš vzácný 🙂

Tvůj Yontalcar

——————————————————————————————————————————————————

Píseň měsíce: Nightwish – Endless Forms Most Beautiful (alternative version)

« »